Vyhledat

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Kanalizace

Investiční záměr "Kanalizace Skalice, Skalička a Číbuz"

Projekt odkanalizování Skalice, Skaličky a Číbuze (Článek z Občasníku č. 4, říjen 2021)

Výpočet investičních nákladů jednotlivých variant (Zdroj: Technicko-ekonomická studie "Nakládání se splaškovými odpadními
vodami v obci Skalice", listopad 2020)

Tlaková kanalizace - technické řešení (Zdroj: Investiční záměr "Kanalizace Skalice, Skalička a Číbuz – napojení na ČOV Hradec Králové", prosinec 2021)

Videozáznam z veřejné prezentace investičního záměru "Kanalizace Skalice, Skalička a Číbuz – napojení na ČOV Hradec Králové" (18. 1. 2022)

Audiozáznam z veřejné prezentace investičního záměru "Kanalizace Skalice, Skalička a Číbuz – napojení na ČOV Hradec Králové" - 1. část (18. 1. 2022)

Audiozáznam z veřejné prezentace investičního záměru "Kanalizace Skalice, Skalička a Číbuz – napojení na ČOV Hradec Králové" - 2. část (18. 1. 2022)

 

Příklad domovní čerpací stanice
Výhody tlakové kanalizace
domovní_čerpací_stanice.jpg
  • velmi malý rozsah zemních a výkopových prací (potrubí tlakové,
    kanalizace se ukládá pouze do nezámrzné hloubky (0,8 až 1,2 metru),
  • malé profily potrubního vedení DN 40 až DN 150 (číselné hodnoty jsou průměry v milimetrech),
  • kanalizace se v terénu umisťuje velmi snadno, dovede terén kopírovat, vyhýbá se překážkám a podobně,
  • pod vozovkami je navíc snadné vybudovat protlaky, aniž bychom museli povrch vozovky narušit a poté plátovat,
  • tlaková kanalizace navíc dokáže čerpat odpadní vody i do kopce,
  • naprosto eliminuje infiltraci takzvaných balastních vod,
  • má samočistící efekt - není třeba ji čistit a je tedy bezúdržbová,
  • výstavba je velmi rychlá, což opět snižuje náklady,
  • jednodušší napojení nemovitosti do systému - domovních čerpací jímky se mohou osadit do bezprostřední blízkosti stávajících jímek či blízko domu (není třeba budovat nákladné gravitační přípojky a změny kanalizace v nemovitosti)

  Obr. Schematický nákres připojení nemovitosti k hlavnímu kanalizačnímu řadu
(gravitační část hradí vlastník nemovitosti, zbytek obec)

Schematický_nákres-přípojka_TK.png

 

Jak funguje ČOV (video) 

Tlaková kanalizace (video)

FAQ - Nejčastější dotazy:

  • Proč obec potřebuje novou kanalizaci?

Ve všech místních částech obce Skalice (Skalice, Skalička, Číbuz) je v současné době soustava dešťové kanalizace, která vznikala historicky od 70. a 80. let minulého století nejčastěji zatrubněním vodotečí. Do této kanalizace jsou napojeny přepady ze septiků, domovních ČOV a nezřídka i jímek. Dešťovou kanalizaci tvoří stoková síť o celkové délce cca 5 km. Odpadní voda vytéká z kanalizace prostřednictvím celkem devíti volných výpustí do toku Černilovského potoka a do Malostranského potoka na základě vodoprávního povolení, přičemž obec je povinna pravidelně odebírat a sledovat kvalitu vypouštěných vod (každé 3 měsíce).

V roce 2021 byla obec s ohledem na to, že tato kanalizace plní funkci tzv. kanalizace pro veřejnou potřebu, nucena vydat Kanalizační řád, požádat KÚ Královéhradeckého kraje o povolení k provozování kanalizace a zajistit odborného zástupce provozovatele kanalizace. Nyní bude obec nucena uzavírat s majiteli jednotlivých přípojek smlouvy o odvádění odpadních vod, přičemž by měla zároveň tuto smlouvu uzavřít pouze s těmi, kteří splňují limity znečištění (domovní ČOV či tříkomorové septiky s dočišťovacím filtrem), ostatní by měli buď vybudovat vlastní ČOV nebo nový legislativě vyhovující septik, případně se odpojit a odpadní vody shromažďovat v nepropustné jímce a pravidelně nechávat vyvážet. V případě vyvážení jímek půjde do budoucna o stále rostoucí náklady a zvyšující se zatížení domácností, v případě majitelů ČOV a septiků pak půjde o zvyšující se nároky na technický stav stávající kanalizace, která již dnes vykazuje značné známky netěsností a drobných poruch. Její rekonstrukce ovšem nedává ekonomický smysl, protože na dešťovou kanalizaci neexistují dotace. Rekonstruovat z rozpočtu obce systém za mnoho desítek milionů, když je naprosto zřejmé, že nároky na vypouštění odpadních vod do vodních toků budou čím dál vyšší, přičemž je rovněž vysoce pravděpodobné, že obec nebude schopna uhlídat kvalitu vypouštěných vod z domácností, to opravdu nezní jako dobré a dlouhodobé řešení.

Nová splašková kanalizace naproti tomu umožní odkanalizování všech nemovitostí bez zbytečného zatížení samotných občanů-producentů odpadních vod. Půjde o velmi komfortní a moderní řešení s životností mnoha desetiletí.

 

  • Mnoho rodin bylo nuceno investovat nemalé prostředky do vybudování vlastní ČOV, proč se budou nyní muset připojit ke kanalizaci, když by bylo možné stávající domovní ČOV ponechat v provozu a finančně pomoci ostatním domácnostem s vybudováním ČOV?

V naší obci je v současné době cca 240 trvale obydlených objektů, z toho 150 objektů je na základě v minulosti vydaného vodoprávního povolení napojených na dešťovou kanalizaci a z toho přibližně 50 objektů má ČOV (vodoprávní povolení vždy obsahovalo podmínku, že po vybudování splaškové kanalizace se objekt připojí ke kanalizaci). Kdybychom tedy vyšli vstříc majitelům ČOV, museli bychom řešit instalaci téměř dvou stovek domovních ČOV, což představuje investici ve výši cca 30 mil. Kč (nová kanalizace bude stát cca 80 – 130 mil. Kč), přičemž by na obci zůstal problém se stávající dešťovou kanalizací (podmínkou využití stávající kanalizace je její dobrý stavebně technický stav, resp. vodotěsnost stok, aby nedocházelo mj. k průsakům splaškových vod do vod podzemních (na opravu dešťové kanalizace neexistuje dotační titul, obec by musela několik desítek milionů hradit plně ze svého rozpočtu) a navíc by stále zůstal problém se sledováním kvality vod vypouštěných do vodních toků.

Poměrně známým faktem je, že funkčnost domovní ČOV je závislá na její dobré obsluze a jistém pravidelném režimu – každý výkyv z normálu může znamenat přerušení tzv. aerobně biologického procesu (rozklad nečistot díky mikroorganismům živeným kyslíkem). Pokud ČOV nefunguje dobře, jsou do kanalizace vypouštěny nepřečištěné odpadní vody, které následně kontaminují kanalizaci a vodní toky. Obec by tedy musela u všech 240 domácností hlídat kvalitu vypouštěných vod a v případě porušování stanovených limitů přistupovat k sankcím apod. Tento způsob se nám tedy v našich podmínkách jeví jako nevýhodný jak pro samotné občany (starosti s kontrolou funkčnosti ČOV, odběry vzorků, servis, náklady na el. energii dmychadla, apod.) tak i pro obec (zastaralá stoková síť dešťové kanalizace, sledování parametrů znečištění vypouštěných vod apod.).  

 

  • Proč plánujete tlakovou kanalizaci, když je přeci jasné, že nejméně problematickou bude kanalizace gravitační, která funguje i bez zbytečných technologií?

V roce 2009 byla vypracována projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, ze které vyplývá, že v naší obci není možné kvůli nevyhovujícím spádovým poměrům realizovat čistě gravitační kanalizaci a tato tedy musí být doplněna celkem šesti čerpacími stanicemi a kvůli odlehlosti některých objektů i o krátké úseky kanalizace tlakové s domovními čerpacími stanicemi. Jednalo by se tedy o kanalizaci gravitační s prvky kanalizace tlakové. Gravitační kanalizace, jak vyplynulo z Technicko-ekonomické studie vy pracované na základě požadavku zastupitelstva v roce 2020, by stála cca 130 mil. Kč, zatímco tlaková kanalizace vychází o téměř 30 % levněji. Bylo by tak možné ji vybudovat rychleji a bez zbytečného zatížení obce dlouhodobým a vysokým úvěrem.

Vybudování tlakové kanalizace je také šetrnější a rychlejší, protože ji lze z velké části budovat bezvýkopově, vedení potrubí není závislé na spádu apod. V neposlední řadě je hlavní kanalizační řad bezúdržbový a není nutné jej pravidelně čistit a řešit problémy s ucpanými úseky. Tlaková kanalizace má drobnou nevýhodu pro občany, neboť ti musí na svém pozemku strpět domovní čerpací stanici (šachta o průměru do 1 m a hloubce 2 m) s kalovým čerpadlem napojeným na přívod el. energie. Tato čerpací stanice může být však instalována v těsné blízkosti domu a odpadá tak nutnost budovat dlouhou gravitační přípojku. Tlakové vedení se v pozemku dá opět řešit protlakem, tedy bezvýkopově a jak instalace jímky, vč. čerpadla, tak i napojení tlakového vedení na hlavní řad je hrazeno z případné dotace, takže jej občan neplatí.

 

  • Bude se muset občan o čerpací stanici nějak starat a kdo bude zajišťovat a hradit případné závady?

V případě domovní čerpací stanice samotný občan většinou jen sleduje v intervalu několika týdnů funkčnost a stav kalového čerpadla. Je vhodné jednou za čas provést oplach čerpadla a plovákových spínačů obyčejnou zahradní hadicí. Ke sledování funkčnosti zařízení ovšem slouží primárně automatika, která signalizuje i případnou poruchu. Obec pak disponuje technickým pracovníkem, který je schopen zajistit výměnu čerpadla (to je připojeno jednoduchým bajonetovým uzávěrem) a následnou opravu na základě telefonátu občana. Nemůže se tak stát, že by domácnost byla po dobu servisního zásahu bez možnosti odvádět odpadní vody. Naplnění samotné nádrže čerpací stanice je otázkou několika hodin či dnů a pokud je čerpadlo nějakou dobu mimo provoz, nic závažného se neděje. Náklady na odstranění případných závad, pokud tyto souvisí s běžným opotřebením, hradí obec (případně dodavatel v rámci záručních podmínek), v případě prokazatelného zavinění uživatelem (nedodržování provozního řádu) je škoda uplatňována na uživateli.

 

  • Proč plánujete napojení kanalizace na Hradec Králové, když by bylo možné vybudovat obecní ČOV a odpadní vody si likvidovat nezávisle a bez nutnosti hradit platby VAKu?

Obecní ČOV je sice dnes již poměrně běžné, avšak na naše poměry relativně složité technologické zařízení. Odpadní vody se zde akumulují a několika způsoby zbavují jak mechanických, tak i chemických, případně biologických nečistot. Nejedná se o jakési perpetuum mobile, kam přitéká znečištěná voda a odtéká voda čistá, ale vedlejším produktem je kal, který je třeba likvidovat v souladu se zákonem. Stejně tak jako u domovní ČOV je třeba neustále sledovat jednotlivé čistící procesy a v případě nepříznivého vývoje odborně zasáhnout. Havárie může způsobit např. zvýšení zápachu v obci nebo nutnost přivolání servisní firmy apod. Domníváme se, že je moudřejší přenechat likvidaci odpadních vod odborníkům, kteří disponují nejmodernějšími technologiemi a týmem pracovníků, kteří jsou na všechny situace odborně vyškoleni. Přičemž jsme přesvědčeni, že likvidace odpadních vod vlastními silami nebude rozhodně levnější, než když ji svěříme velké ČOV, pro které několik tisíc kubíků ročně navíc neznamená nic. Obec by stejně odborný servis a likvidaci kalu musela hradit externí firmě, navíc by musela zaměstnávat minimálně jednoho odpovědného pracovníka, byť třeba jen na částečný úvazek. Lokalizace ČOV je podle dosud platného územního rozhodnutí na levém břehu Černilovského potoku mezi Skalicí a Skaličkou, v poměrně blízké vzdálenosti zastavěného území, což by do budoucna mohlo přinášet problémy. Pokud by se přesto v budoucnu ukázalo, že je pro obec výhodnější mít vlastní ČOV (důvod mě v tuto chvíli nenapadá), bude vždy možné ji dodatečně postavit.

 

  • Kolik bude občan za likvidaci odpadních vod platit?

Obec bude po vybudování kanalizace, tak, jak je to obvyklé, vybírat stočné. V případě, že nejsou všechny domácnosti připojené na vodovod, kde by bylo možné odvozovat množství odpadních vod od množství dodané pitné vody, využívá se tzv. směrného čísla roční spotřeby na 1 obyvatele dle příslušné vyhlášky Ministerstva zemědělství, v našem případě to je 36 m3/osobu/rok. Výše stočného by měla odrážet celkové náklady obce na likvidaci odpadních vod. Obvykle se volí ve výši cca 40,-/m3 vypouštěné odpadní vody (viz okolní obce), ale v takových případech většinou obec náklady svých občanů dotuje z obecního rozpočtu. Stočné je státem regulovanou položkou, takže není možné, aby jej obec stanovila v nepřiměřené výši. Pokud bychom odváděli odpadní vody do Hradce Králové (přes přečerpávací stanici Rusek), stočné by i tak stanovovalo naše obecní zastupitelstvo a stejně tak by jej i obec vybírala. Vedle toho by obec samozřejmě na základě smluvního vztahu platila za likvidaci odpadních vod VAKu (resp. Královéhradecké provozní a.s.). Dle jejich sdělení by v současné době činila cena za vodu převzatou k čištění 40 - 50 Kč/m3 (poté, co dojde k ukončení odpisové doby úseku Rusek-HK, mělo by dokonce dojít k výraznějšímu snížení této ceny).